Water and massages and northern lights

 

It´s been one month already! Wooow! I´ve been here for one month already! I´ve seen and tried and met so much new!

I´ve been almost every day in a hot natural water. The water doesn´t have same temperature every night. Depends on the weather, wind, humidity and also on the hot spring! Just one degree could make a big difference. Yeah, so sometimes we are boiled. Read More

When I knocked, the door opened. When I looked, I found.

At the beginning was nothing. Then an idea came. An idea without any experience. It has become a plain desire. The desire press you to actions.

First actions might be difficult. Are more or less about learning, failing, doubting, distrust, only little successes, exhaustion. Now you´ve got the idea, the experience and the desire. Next step is only a calm. Waiting. Time for other things you like to do or you have to do but you haven´t had enough time for it. Everything needs a time.

And suddenly you will get a feedback to the past actions. Take it all. At least it is worth to try. It might be again difficult, a lot about learning, failing, doubting, exhaustion. But you know it is your dream and you can´t stop now. Because you see after all you are happy. But you will never be by the finish. During this way you will get new ideas and the process will repeat again and again with small breaks to take a breath.

Don´t want to be by the finish. The finish means the end.

I just want to tell you I´ve got a next job which I´ve been working on since November. But it is very new thing. I will tell you later …

Když jsem klepala, dveře se otevřely. Když jsem se podívala, našla jsem.

Na začátku nebylo nic. Pak přišel nápad. Nápad, ale bez jakékoliv zkušenosti. A to se změnilo na prostou touhu. Touha vás tlačí k činům.

Nejdříve to může být obtížné. Je to více či méně o učení, chybování, pochybování, nedůvěře, jen malých úspěších, vyčerpání. Nyní máš nápad, zkušenost a touhu. Další krok je jen klid a ticho. Čekání. Čas na jiné věci, které máš rád, nebo musíš udělat a neměl jsi na to čas. Všechno totiž potřebuje čas.

Náhle dostaneš odpověď na tvé činy dnů minulých. Jdi do toho. Stojí to za to, aspoň to zkusit. Může to být zase obtížné, hodně o učení, chybování, vyčerpání. Ale ty budeš vědět, že to je ten tvůj sen a nemůžeš se teď zastavit. Protože uvidíš, že po tom všem jsi šťastný. Ale nikdy nebudeš u cíle. Během této cesty dostaneš další nápady a proces se bude opakovat znovu a znovu, jen s malými přestávkami k nadechnutí.

Nechtěj být v cíli. Cíl znamená konec.

Tím chci jen říci, že jsem dostala další novou práci. Ale je to velice čerstvé téma a nechci to zakřiknout, proto o tomto konkrétním až později …

Bouře!Koněčně trochu vzrůšo!

Ten pocit,

když jedete po rovné cestě a máte neustále zatočený volant na jednu stranu, abyste jeli rovně.

když jedete 100 km/h a před váma metrový úsek sněhové závěje.

když jedete 100 km/h a před váma se začne ztrácet cesta jakoby v dýmu ze sněhu a větru.

když nemůžete otevřít dveře.

když nemůžete udržet dvěře, aby vás nezabily nebo aby se neulomily.

když nemůžete zavřít dveře.

když si doma uvědomíte, že jste něco zapomněli v autě a znovu byste museli podstupovat celý ten tří stupňový proces s dveřmi od domu a pak od auta a zase od domu.

když máte topení puštěné naplno a přesto sedíte s červeným nosem pod dekou a jedním omodralým prstem na klavesnici.

když vám doma na věšáku poletuje šála ve větru.

když jediné co slyšíte je silné hluboké dunění, vibrace a praskání dřeva ve stěnách domu a poskakující hrnek na poličce.

když si připadáte jak v ponorce, hluboko v oceánu, akorát vám ještě neprasli bubínky a hlava.

když chcete s Islanďanama sdílet nadšení z bouře (aspoň po tom telefonu) a je to vůbec netankuje.

když nemůžete kvůli počasí do práce.

když kvůli počasí nemůžete vlastně vůbec opustit pokoj a vše venku musí počkat.

když myslíte, že už je pomalu po všem, a přitom to nejlepší teprve přichází.

když už konečně víte, jak velká je to ta rychlost větru 28m/s.